Příběh o dni, kdy jsem řekla ANO tématu zázraků a synchronicit. Příběh o tom, co se dělo pár hodin poté, jak jsem objevila Továrnu na zázraky a stala se koučkou zázraků. A také přidávám návod na to, jak neřešit ve svém životě JAK.
Začni tohle už konečně sdílet! Ten hlas uvnitř mě se zesiloval
Postupně ke mně přicházelo více a více synchronicit. Celé to vyústilo jeden večer, kdy jsem si řekla: „ANO, dovoluji si to.“ Zároveň jsme tento večer dostali knihu od Jana Allistera s názvem Dovol si to!. I zde byla zpráva symbolicky a vtipně obsažená. Jakmile jsem si to dovolila, začala ta pravá zázračná jízda!
Netušila jsem, že křest karet bude i křest mě a mého tématu
Dne 21.11.2021 se konal křest Karet pro život. Byla jsem patronkou celé akce a zároveň jsem i karty společně s jejich tvůrkyní, Katřinou Rae, křtila. Ještě ráno jsem ale netušila, že to bude zároveň i křest mě samotné a mého nového tématu, které už dlouho chtělo být viděno a sdíleno. Téma zázraků a synchronicit.
Celá akce byla nádherná, plná inspirujících přednášek od nejrůznějších mentorů a koučů. Plná veganského jídla, krásných obchůdků a zajímavých lidí. Já jsem se na přednášku necítila. Slíbila jsem, že karty pokřtím, přivezu svoji rituální lámanou čokoládu a celou akci si užiji bez dalších povinností.
Během večera jsem cítila, jak se moje nervozita zvyšuje
Uvědomila jsme si, že vlastně nemám nic připraveného a ani samotný křest jsme nijak s Katkou nepřipravily. Nevadí. Rozhodla jsem se zaměřit pozornost na větší a větší uvolnění. Chvilkami se to povedlo a chvilkami zase ne. Cítila jsem, že se pro mě děje něco velkého. Nějaký přechod, zkouška či iniciace do tohoto tématu. V přednáškovém sále byla vystavěna i posvátná geometrie z krystalů, která měla podpořit celý večer i každého jednotlivce v jeho tématech. Bylo mi hodně teplo, což vystavěný obrazec zřejmě ještě zesiloval. Začala jsem se potit. Ach jo. Zrovna teď, když mám jít na podium.
Nadešel čas karty pokřtít
Několik minut před křtem jsme se narychlo potkaly s Katkou a řekly jsme si, jak to uděláme. Z domu jsem vzala dvě velké mušle, které jsem cítila, že mám vzít s sebou. Když je Kateřina uviděla, řekla mi, že to, jak jí karty přišly, je spojeno s obrazem bohyně Afrodite, která tyto karty přinesla na mušli. Mušle byly jasným propojením s její vizí a obrazem, který viděla, když ji inspirace na karty přišla. Obě jsme se zaradovaly nad naší propojeností a naladěním. Do jedné z mušlí jsme nasypaly sušené růže a do druhé moji rituální lámanou čokoládu. Nastal okamžik křtu.
Rudla jsem a nevěděla co říct. V hlavě jsem najednou měla úplné prázdno
Kateřina měla úvodní slovo, které se nakonec protáhlo na 15 minut. V průběhu jejího povídání jsem si uvědomovala, že mám totální prázdno. Dívala jsem se do publika na všechny ty úžasné „speakry“ a v hlavně totální NIC. Začala jsem cítit teplo ve tvářích, což mi připomnělo moje trauma z jakéhokoliv vystupování na základní a střední škole. „No nic. Nevadí. Co se může stát?“ Uklidňovala jsem se. Prostě řeknu jen něco ze srdce a bude to dobré. Vždycky je to dobré. Rudla jsem ještě víc.
To, co jsem řekla, nebylo z mé hlavy. Dělo se to skrze mě samo
Kateřina mi předala slovo a uvedla mě jako někoho, kdo polem zázraků žije. A tak jsem začala mluvit. A vlastně už ani nevím, co vše jsem na toto téma řekla. Ale to, co bylo vyřčeno, nebylo z mé hlavy.
Byla to pro mě krásná zkušenost. Uvolnit se do tématu ve chvíli, kdy jsem tak nervózní, jak jsem už dlouho nezažila. A šlo to. Poté, co jsem domluvila, lidé začali tleskat a já si uvědomila, že jsem si to užila a že se to dělo tak nějak skrze mě samo.
Karty jsme pokřtily. Popřály jim i všem, kdo je budou vlastnit, ať se stanou zázraky běžnou součástí jejich života, ať jsou schopni je uvidět a ať se jim děje zázračné flow víc a víc.
Tip: Pokud byste chtěli karty věnovat svým blízkým nebo sobě, můžete si o nich přečíst nebo je zakoupit na webu Kateřiny.
Celá akce skončila a já cítila, jako kdybych prošla po žhavých uhlících
Začal přicházet velký klid, uvolnění a zároveň ohromné nadšení a síla toto téma nějakým způsobem uchopit a sdílet jej dál.
V ten večer jsem ještě nevěděla, jak tohle nové téma uchopím
Jen jsem si užívala nadšení z nového tématu. Způsob JAK se mají věci stát, už totiž dlouho neřeším. Vím, že to ani myslí řešit nechci.
Zázračná řešení přicházejí, když jste otevření neřešit JAK. Jen ze samotného rozhodnutí, které uděláte srdcem. Po nějaké době ucítíte přesně to, co je potřeba udělat. A pokud cestu srdce vyslyšíte, přijde mnoho podpory v podobě synchronicit a malých či velkým zázraků.
Celá akce skončila a my jsme s Honzou vyrazili na večerní procházku Prahou. Dopřáli jsme si výlet bez dětí. Ty zůstaly doma s babičkou a dědou.
Cítila jsem, že na mě na konci tunelu čeká nějaká zpráva
Obcházeli jsme pražskou čtvrť a povídali si, co se vlastně ten den dělo a o mé nové cestě. Najednou jsme dorazili k tunelu, který spojuje Karlín s Žižkovem. Je na něm obří nápis NEBOJ. Honza navrhl, že jej projdeme. Tunel je poměrně dlouhý, tak asi na 15 minut chůze do kopce. Mě se nejdříve nechtělo, přeci jen bylo už pozdě večer. Ale najednou jsem ucítila, že na mě na konci tunelu čeká nějaká zpráva nebo znamení.
A tak jsem jej prošli. Během chůze se pocit zesiloval a já jsem se o něj podělila s Honzou. „Cítím, že na nás na konci tunelu čeká nějaké znamení,“ řekla jsem mu. „Tak uvidíme, co nás čeká. To jsem doopravdy zvědavý.“
Čekalo na nás něco, co bych ani já sama nevymyslela
Tunel jsme prošli a na jeho konci nás čekalo něco, co bych vzhledem k tématu zázraků a kontextu celého večera opravdu nečekala. A rozhodně bych to nevymyslela. Tunel končil stěnou, na které byly vylepené plakáty a na jedné z nich byl plakát kouzelnické one-man show s názvem Továrna na zázraky. Stála jsem u toho plakátu a měla jsem takovou tu obří dětskou radost.
Toto najdu po akci, která pro mě byla otevřením tématu zázračnosti i veřejně? Až taková symbolika a takto načasovaná? Vím, že je Vesmír dokonalý, ale je také hodně vtipný!
Plakát jsem nasdílela a přišla mi pozvánka na živé vysílání
Moje nadšení bylo obrovské,a tak jsem plakát nafotila a posdílela veřejně ve stories. Přišlo mnoho reakcí a jedna z nich byla pozvánkou na živé vysílání do Channelingového klubu Lucie Alfery. Lucka mi napsala, že už mě dlouho sleduje a že by se mnou chtěla udělat rozhovor na téma čokoláda a zázraky.
A jelikož jsem si řekla, že budu říkat ANO tomuto novému tématu a všemu, co s tím přichází, tak jsme se na rozhovor domluvily.
Jak rozhovor probíhal a jaké synchronicity ho provázely? Napsala jsem o tom celý článek. Najdete v něm i odkaz na celý videorozhovor. Nakonec jsme se s Lucií totiž domluvily, že jej zveřejníme i mimo Channelingový klub. A reakce na něj byly nádherné! Lidé z Channelingového klubu si se mnou hned vyžádali další rozhovor – na téma zázraky.
A co se dělo druhý den, po mém ANO?
Ozvala se mi kamarádka, která žije ve Švýcarsku, s dotazem, zda bych nebyla její mentorkou a koučkou zázraků. A tak jsem opět řekla ANO. I když ještě nemám představu, jak bude takový koučink probíhat, tak už teď vím, že myslí to rozhodně nevymyslím a že to proběhne přesně tak, jak je potřeba. A také vím, že tento projekt a tato má nová cesta se bude dít sama a bude podpořená zázraky – pro mě i pro ty, kteří si je dovolí přizvat do svého života.
Těším se na vše, co přijde. Pro mě i pro vás.
♥ Vaše Zuzka Noah
P.S. Níže s vámi sdílím mou osvědčenou techniku, díky které u svých přání už neřeším JAK se stanou, ale nechávám ty zázraky dít se samy.
Tip: Technika, která vám pomůže vaše přání tzv. „pustit“
Pokud se pro něco ze srdce rozhodnu, nejenže neřeším, JAK se to stane, ale vždy si řeknu i to, že pokud se to nestane, tak je pro mě nachystáno ještě něco mnohem nádhernějšího a zázračnějšího.
A pak už jednoduše jen vaše přání pustíte. Protože buď se stane to, o co žádáte, anebo ještě něco mnohem lepšího!
Jak neřešit JAK podle Mary Diamond
Před mnoha lety jsem viděla rozhovor s Mary Diamond, která mluvila o tématu JAK neřešit JAK. Dodnes si na tohle video pamatuji, a tak vám jej zde přikládám pro inspiraci. Celý rozhovor překládá do češtiny Marc Džirasa. Tak si jej užijte! Najdete v něm i mnoho další inspirace.