Můj táta mi už v dětství předal zázračný program mysli, že všechno je možné a že si stačí jen s pokorou přát. A možná i díky tomuto se stal tento příběh...
Druhou rituální svatbou jsme poděkovali našim rodičům a předkům
Poté, co proběhla naše rituální svatba na Bali, jsme s Honzou věděli, že chceme tento rituál dokončit s platností i pro naše úřady a tradice tady v ČR.
Rozhodli jsme se, že uděláme druhý obřad na jednom z našich nejoblíbenějších míst. Na Pálavě v kamenném menhirovém kruhu. Tedy na velice silném energetickém místě, které má pro nás speciální význam a je s námi spojeno od začátku našeho vztahu. Toto místo je totiž i místem našeho druhého rande a pak desítek dalších setkání...
I tentokrát jsme obřad pojali tak, aby byl hlavně pro nás a o nás. A tak jsme k němu přizvali pouze naše rodiče a dva svědky. Rituál sloužil k uctění našich rodů a všech předků, vyslovení vděčnost za životy, které nám naši rodiče dali a poděkování jim z očí do očí za vše, co jsme s nimi prožili.
Díky táto, byl jsi vždycky kouzelník!
Já jsem svému tátovi při rituálu poděkovala i za ten zázračný program mysli, který mi předal. Když jsem byla malá, stále o něm mluvil a hlavně jej žil. Vždycky mi říkal, že nic není nemožné, že si stačí pomyslet, přát a věci se budou dít. A přání se mi plnila celé dětství. Synchronicity a zázračná řešení mě doprovázely neustále, až se staly běžnou záležitostí mého prožívání tohoto světa.
V rámci rituálu uctění předků jsme s rodiči vytvořili kruh, při kterém jsme sdíleli, povídali si, poplakali si dojetím a to vše zapili ceremoniálním posvátným kakaem. Nádhernou synchronicitou bylo, že celý kamenný kruh a i celá louka, která kruh obklopovala, se během společného rituálu naplnila milióny mušek, které ve vírech poletovaly nad námi a všude kolem nás. Byla to veliká síla. Na tomto místě jsme s Honzou byli opravdu mnohokrát, ale toto jsme tady nikdy nezažili. Pro nás to byl symbol účasti našich předků. Na některých fotkách tento jev můžete vidět jako malé tečky. Třeba zrovna na této fotce.
Jak bude vypadat úřední část svatby jsme neřešili. A dopadlo to nádherně!
Po rituálu s rodiči do kruhu přišly dvě paní z úřadu v Mikulově – oddávající a matrikářka. Jak bude vypadat úřední část svatby jsme neřešili, pro nás byl důležitý rituál s rodiči a navíc jsme vnímali, že ten nejdůležitější svatební rituál proběhl stejně na Bali. Zůstali jsme tedy otevřeni všem možnostem a nechali jsme se překvapit. A dopadlo to překvapivě nádherně!
Oddávající předem nevěděla, koho bude oddávat a na místě zjistila, že jsem jí hodně povědomá. Po chvilce si mě propojila s projektem Love of Raw, který už dlouhou dobu sledovala a dokonce mi pak sdělila, že se chystá přijít na můj kurz.
Celý proslov byl laděný spirituálně. Dokonce začal i numerologickým rozborem datumu naší svatby. Po proběhlé úřední svatbě nám oddávající sdělila, že si chtěla na sebe vzít své čakrové šaty, ale nevěděla, jestli to nebude už příliš. Když uviděla náš kruh vyzdobený krystaly, macramé, svíčkami a dalšími rituálními předměty, tak jí bylo líto, že si je nevzala. Dokonce se ani jedné z těchto paní nechtělo odejít, což nás pobavilo a potěšilo. A tak s námi chvíli pobyly, ochutnaly kakao, každá si vytáhla kartu a nakonec se vrátily zpět na úřad.
Už dlouho jsme cítili, že žijeme jinak než naše rodiny, a tak jsme založili nový rod
Tento svatební rituál na Pálavě byl spojený i se změnou našeho příjmení. Vzali jsme si totiž zcela nové příjmení – Noah. Už dlouho jsme cítili, že žijeme jinak než naše rodiny a předci. A tak jsem se s plnou úctou, pokorou a vděčností rozhodli transformovat pokračování našich rodů do rodu se zcela novým příjmením.